|
|
Radiologická asistence při gastroenterologických vyšetřeních
VOSEJPKA, Roman
Bakalářská práce se zaměřuje na radiologické zobrazovací metody, které se využívají při gastroenterologických vyšetřeních. V radiologii se přístroje neustále vyvíjí, zdokonalují a stávají se nedílnou součástí prakticky všech odvětví v medicíně. Uplatňují se jak v terapii, tak v diagnostice onemocnění. Práce se dělí na teoretickou a praktickou část. Cílem je přiblížit jednotlivá vyšetření v gastroenterologii za pomoci radiologické asistence a popsat úlohu radiologického asistenta při těchto výkonech. V teoretické části je především popsána anatomie trávicího traktu a jeho patologie. Dále se v teoretické části nachází jednotlivá gastroenterologická vyšetření, kontrastní látky a radiologické zobrazovací metody. Praktická část byla vytvořena z dat, která byla získána z nemocničního systému NIS AKORD. Na základě získaných dat byly vytvořeny tabulky a grafy s procentuálním zastoupením. Data z NIS AKORD byla doplněna o data, která jsem získal náhodným výběrem z databáze ÚZIS. Vybral jsem údaje, které souvisely jak s oborem radiologie a zobrazovacích metod, tak s gastroenterologií. Cílem je popsat průběh jednotlivých vyšetření v gastroenterologii za pomoci radiologické asistence a přiblížit úlohu radiologického asistenta v již zmiňovaných výkonech.
|
|
|
Zobrazovací metody GIT se zaměřením na ERCP
HROCHOVÁ, Simona
Bakalářská práce na téma Zobrazovací metody GIT se zaměřením na ERCP se zabývá diagnostickými a terapeutickými metodami a vytváří přehled jednotlivých zobrazovacích metod používaných při diagnostice a terapii. V praktické části se práce zaměřuje na diagnostiko-terapeutickou metodu ERCP. Znalost anatomie je nezbytně nutná pro orientaci v tomto oboru a kvalitní pracovní výkon radiologických asistentů i lékařů, a z tohoto důvodu je anatomii GIT věnován úvod teoretické části. U jednotlivých anatomických oblastí jsou rozepsány diagnostické postupy včetně zobrazovacích metod a zároveň jsou zde uváděny nejčastější choroby postihující udávanou oblast GIT. Druhá polovina teoretické části práce popisuje diagnostické a terapeutické zobrazovací metody trávicího traktu, které spadají pod RTG oddělení a jsou prováděny radiologickými asistenty a lékaři. Praktická část práce je zaměřena na diagnosticko-terapeutickou metodu ERCP, její využití v letech 2014-18 na RTG pracovišti v Thomayerově nemocnici. Práce zahrnuje celý průběh vyšetření od přípravy pacienta až po provedení terapeutických zákroků. Je zpracován soubor pacientů z hlediska četnosti prováděných vyšetření v letech 2014-18. V jednotlivých letech jsou dále pacienti rozděleni a analyzováni v časových úsecích dle desetiletí data narození a zároveň jsou rozděleni podle pohlaví. Získané soubory dat jsou zpracovány do přehledných grafů a je vyhodnoceno využití metody v současnosti, zastoupení pacientů jednotlivých pohlaví podstupujících toto vyšetření a analyzovány skupiny pacientů dle ročníků narození v jednotlivých letech. K vytvoření bakalářské práce byly použity informace z odborných knih a článků. Zároveň byly informace získány i z ověřených internetových zdrojů. Výsledky mé práce odpovídají na výzkumnou otázku o preferencích využití vyšetření ERCP. Poukazují na neklesající tendenci využití ERCP vyšetření v diagnostice a hlavně v terapii, kde je nespornou výhodou využití terapeutických zákroků ihned v průběhu diagnostického vyšetření. Cílem práce je vytvoření celkového přehledu a popisu jednotlivých metod při vyšetření GIT dle jednotlivých anatomických oblastí, se zaměřením a podrobnějším popisem metody ERCP. Byla zpracována analýza souboru dat získaného na RTG oddělení Thomayerovy nemocnice.
|
|
|
Ošetřovatelská péče o pacienta s akutní pankreatitidou
DOLEJŠÍ, Kateřina
Bakalářská práce nese název Ošetřovatelská péče o pacienta s akutní pankreatitidou. Práce se snaží přiblížit akutní pankreatitidu zdravotníkům i laické veřejnosti. Výskyt akutní pankreatitidy v současnosti stoupá. Vzestup pankreatitidy je spojený se zvýšenou konzumací alkoholických nápojů a zvýšené množství živočišných tuků v jídelníčku. První část se zaměřuje na lékařskou část zahrnující příznaky, příčiny, diagnostiku a léčbu. Ošetřovatelská péče je věnována pacientovi s akutní pankreatitidou na jednotce intenzivní péči, ale také na standardním oddělení. Nedílnou součástí ošetřovatelské péče je edukace a výživa pacienta, která je nejdůležitější během hospitalizace i po propuštění. Sestra musí pacienta před odchodem z nemocnice edukovat o změně životního stylu (správné dietě, kterou musí dodržovat, o absolutním zákazu konzumace alkoholu a omezení tučných jídel). Je vhodné pacientovi domluvit konzultaci s nutriční terapeutkou. Byly určeny dva cíle 1. Zmapovat zvláštnosti ošetřovatelské péče o pacienta s akutní pankreatitidou 2. Popsat zásady, které musí pacient dodržovat po propuštění z nemocnice do domácího prostředí Bakalářská práce je psána teoretickou formou a je zpracována metodou review a syntézou. Při psaní teoretické práce bylo zapotřebí prozkoumat velké množství české i zahraniční literatury, bakalářských prací, odborných článků a databází na internetu. Při získávání informací k této práci bylo zjištěno, že edukace pacienta není vždy řádně prováděna. Právě neadekvátní edukace je příčina recidivy pankreatitidy. Recidivu onemocnění nemůže vždy zapříčiní neadekvátní edukace. Někteří pacienti, i když byly správně edukováni nebyly schopni přehodnotit a změnit životní styl, což vedlo k rehospitalizaci pacienta. Výstup, a také přínos této bakalářské práce je studijní materiál, který je určen jak pro nezdravotníky, tak i pro odborníky.
|
|
|
Úloha sestry při endoskopických vyšetřeních
URBANOVÁ, Radka
Endoskopie se v současnosti řadí mezi nejpoužívanější vyšetřovací metody. Umožňují nám nejen prohlédnutí tělních dutin, ale také odběr tkání či léčebné zákroky. Endoskopická vyšetření jsou v současné době hojně využívána. Díky preventivním kolonoskopiím dochází k včasnému diagnostikování dnešního rozšířeného kolorektálního karcinomu. Další z vybraných endoskopií v této bakalářské práci je gastroskopie. Ta umožňuje především odstranění cizích předmětů či diagnostiku patologických změn v horní části trávicího traktu. Posledním z vybraných vyšetření je endoskopická retrográdní cholangiopankreatografie (dále jen ERCP). Tu v současnosti řadíme mezi nejspolehlivější metodu v diagnostice nádorových onemocnění pankreatu, která se vyskytují čím dál častěji. Jako jediná z těchto vybraných endoskopických vyšetření kombinuje endoskopii se snímkováním pomocí rentgenového přístroje. Díky tomu se stává jedinečnou z důvodu přímého zobrazování vývodných cest pankreatických i žlučových. Nevýhodou endoskopických vyšetření je, že vytváří některé komplikace. Ty mohou nastat jak při provádění výkonu, tak i v různém časovém odstupu po vyšetření. Z toho důvodu je nezbytné, aby pacienti byli na tato vyšetření důkladně připraveni, vyšetřeni lékařem a provedení každého výkonu bylo dostatečně zváženo. Práce sester na endoskopických pracovištích má jistá specifika. Tyto sestry musí být dostatečně fyzicky zdatné, musí mít technické a manuální dovednosti z důvodu manipulace s nákladnými endoskopickými přístroji. Velmi důležitá je schopnost komunikace na dobré úrovni, protože jsou to právě sestry, kdo s pacienty přichází nejvíce do kontaktu. Měly by být schopné zmírnit obavy pacienta, jelikož to je hlavním úkolem právě sester. V neposlední řadě by každá endoskopická sestra měla mít také velmi dobré teoretické znalosti v oblasti anatomie a fyziologie trávicího traktu a odborné znalosti v oblasti endoskopie.
|
|
|
Problematika ošetřovatelské péče u endoskopické retrográdní cholangiopankreatografie
RYVOLA, Lukáš
Teoretická východiska Endoskopická retrográdní cholangiopankreatografie, dále jen ERCP, je v dnešní době symbolem zlatého standardu v diagnostice a léčbě onemocnění žlučových cest a slinivky břišní. Současně se také nabízí jako nejspolehlivější metoda moderní medicíny v diagnostice nádorových onemocnění pankreatu, které se stále častěji vyskytují. Toto vyšetření v sobě kombinuje endoskopické vyšetření se snímkováním pomocí rentgenového přístroje a nabývá jedinečnosti díky přímému zobrazení vývodných žlučových a pankreatických cest. Finálního zobrazení je docíleno sondováním Vaterské papily a jejím následným plněním kontrastní látkou. Další výhoda spočívá v provedení případného terapeutického zákroku, který navazuje na základně prováděné diagnostické ERCP. Nevýhody tohoto vyšetření tvoří komplikace, které mohou nastat už při samotném výkonu, nebo se rozvinout v určitém časovém odstupu. Proto je nutné, aby absolvování každého ERCP bylo pečlivě uváženo. Práce sester jak na endoskopické tak lůžkové části gastroenterologického oddělení nese u ERCP svá specifika. Na endoskopické sekci je prioritou, aby zde pracovaly sestry manuálně a technicky zdatné, měly v oblasti ERCP odborné znalosti a dokázaly co nejlépe asistovat ošetřujícímu gastroenterologovi. Dále je nutné, aby tyto sestry navázaly s pacientem úzký kontakt a vše ohledně nadcházejícího vyšetření sdělily pacientovi dle svých odborných kompetencí. Nesmí být opomenut fakt, že jsou to právě sestry, kdo mírní celkové obavy vyšetřovaného. Komunikace je důležitá i u sester na lůžkové části. Sestry na lůžkové části také vysvětlují základní specifika vyšetření a poučují nemocného o základních pravidlech během hospitalizace. Dále musí také mít adekvátní odborné znalosti, aby věděly, jak o pacienta po ERCP pečovat. Cíle práce Cílem této práce je zjistit specifika ošetřovatelské péče na gastroenterologickém oddělení a dále zjistit problematiku ošetřovatelské péče na lůžkové části po ERCP vyšetření. Pro empirickou část této bakalářské práce byla použita kvalitativní metodika. Údaje byly získány pomocí rozhovorů a skrytého pozorování.Výzkumné šetření ukázalo, že ošetřovatelská péče u vyšetření ERCP nese jistá specifika a dotazované sestry pracující na endoskopii je znají a plně si je uvědomují, čímž se pacientovi snaží minimalizovat stres a umožnit tak co nejpohodlnější průběh výkonu, což potvrzují i dotazovaní pacienti. Z výzkumného šetření vyplynulo, že u vyšetření ERCP by měla asistovat sestra nejen manuálně a technicky zdatná, ale měla by mít cit i pro předvídavost situací, na které adekvátně a pohotově beze zmatku reaguje. Dále by sestra měla umět správně vysvětlit pacientovi vyšetření a umět vytvořit na pracovišti pro pacienta atmosféru pohody. Výzkumné šetření dále ukazuje, že sestry aktivně vyhledávají obohacení stávajících vědomostí v seminářích. Otázku specifických komplikací mají tyto sestry zvládnutou více než dobře, znají jednotlivé komplikace, umí se na ně připravit a ví, jak takovému pacientovi poskytnout adekvátní ošetřovatelskou péči. Realizace ošetřovatelské péče na lůžkové části také probíhá na velmi vysoké úrovni a to jak v oblasti informovanosti, kde sestry informují pacienta jak o výkonu, přípravě a režimových opatřeních, tak v celkové péči po vyšetření, kterou si chválí všichni dotazovaní pacienti. Dle výsledků skrytého pozorování probíhá ošetřovatelská péče po ERCP v naprostém souladu s literaturou. Milým překvapením bylo, že sestry na lůžkové části gastroenterologického oddělení plně realizují pět fází ošetřovatelského procesu, tedy od zhodnocení zdravotního stavu pacienta až po finální vyhodnocení a průběžně vytvářejí aktuální ošetřovatelské diagnózy.
|
|
|
RTG kontrolovaná implantace stentů do stenóz v zažívacím traktu.
CERKUNÍKOVÁ, Anna
RTG kontrolovaná implantace stentů do stenóz v zažívacím traktu je moderní miniinvazivní metoda. Mnoho medicínských oborů dosáhlo v druhé polovině 20. století významného rozvoje. V řadě případů se tak stalo díky novým objevům v patogeneze nemocí, novým přístupům v terapii, ale hlavně díky novým technickým možnostem. Práce pojednává o léčbě stenozujících nádorů v zažívacím traktu, které v minulosti patřily mezi časté indikace k operačnímu výkonu, bez ohledu na možnou radikalitu. Intervenční radiologie je dynamický a rychle se rozvíjející obor. S rozvojem nových materiálů a postupů se rozšiřují možnosti miniinvazivní léčby onemocnění v zažívacím traktu. Místo operace je v řadě případů indikováno k zavedení stentu. Tato metoda má proti operaci řadu výhod jako je např. menší invazivita bez nutnosti celkové anestezie a zejména krátká rekonvalescence. Indikace, které vedou k zavedení stentů do stenóz v GIT, můžeme rozdělit podle několika hledisek, jako je např. lokalizace stenózy, etiologie stenózy, vrozené či získané stenózy a v neposlední řadě benigní a maligní stenózy, které jsou hlavním tématem této práce. Cílem mé práce je zhodnocení úspěšnosti a efektivity zavádění stentů do stenóz v zažívacím traktu. Výkony jsou rozděleny podle lokalizace stenózy v určitém časovém období. Výsledné údaje jsou porovnány s jinými pracovišti v ČR. U každého výkonu je vyhodnocena etiologie, lokalizace stenózy, věk, pohlaví pacienta, druh výkonu, jeho úspěšnost, komplikace časné a pozdní (do 30 ? ti dnů od výkonu). Vzhledem k tomu, že se povětšinou jednalo o pacienty s neoperabilními zhoubnými novotvary, nebyla hodnocena mortalita. V práci byla potvrzena jediná hypotéza, kterou jsem zvolila, že zavedení stentu pro stenózu v GIT je rychlá, efektivní metoda, která má malý počet komplikací. V praxi získaná data chce naše oddělení využít k porovnání úspěšnosti, počtu komplikací s dalšími pracovišti a podle výsledků bude konfrontována metodika výkonu.
|
|
|
Intervenční radiodiagnostické metody při vyšetření jater
MÁDR, Robert
Obor intervenční radiologie, je logickým výsledkem vývoje současné medicíny a zejména jejího rozvoje v oblasti technologické. Cílem oboru je využít současně znalostí klinických, zejména z oblasti chirurgie, a výrazného rozvoje zobrazovacích metod k léčbě některých nemocí a stavů jen s minimálním porušením zevní integrity lidského těla - to je možné s použitím současných zobrazovacích zařízení založených nejen na rentgenovém záření, ale i na ultrazvuku či magnetické rezonanci, k navádění nástrojů v přirozených dutinách lidského těla a jeho orgánů. Intervenční radiodiagnostické metody zaznamenaly v posledních letech velký technický pokrok, který se projevuje především v kvalitě a citlivosti prováděných vyšetření, což pozitivně rozšiřuje další možnosti pro určení správné diagnózy a následné úspěšnosti léčby. Práce se zabývá onemocněním jater, žlučníku, žlučových cest a jejich radiodiagnostické zobrazování, především po stránce invazivní radiodiagnostiky. S rozvojem různých onemocnění hepato-biliárního systému se také vyvíjí různé techniky jeho vyšetřování. Mezi ně patří metody klasické radiologie, metody endoskopické, CT a magnetická rezonance a v neposlední řadě právě intervenční diagnostika a hepato-biliární chirurgická léčba. V práci popisuji jak anatomii, patologii, indikace vyšetření tak samotné vyšetřovací metody, zejména v oblasti intervenční diagnostiky. Nemalou část zahrnuje také speciální instrumentarium. Cílem této práce je vytvoření kompletního odborného celku týkajícího se intervenčním radiologických metod, používajících se při vyšetření jater z pohledu radiologického asistenta.
|
host ::
RSS.